Vesmír ve špendlíkové hlavičce

Říká se, že radši vyhořet, než se stěhovat. Z osobní zkušenosti to mohu rozšířit i na povodně – ty sice také zanechají svět v chaosu, ale kal a bláto prověří důležitost veškerenstva stejně precizně jako plameny. Kdežto stěhování – to odvádí pozornost. Pokračování textu Vesmír ve špendlíkové hlavičce

Neomylnost neexistuje

To se tak pročítám textem, sem tam narazím na chybku (byly tuším v součtu tři) – a píšu komentář. Mám dobrou náladu, tak pouze poznamenám, že nad chybkami mhouřím oči, protože text byl jinak velmi dobrý.

Co mi odpoví autor? Že mhouřit oči netřeba, protože on s pravopisem problémy nemá, a pokud mu někdy něco ulítne, tenhle případ to rozhodně není.

Mno, jak to říct… V textu se vyskytlo sousloví děti snosili.

Liebst… zkrátka desítka

Může za to – jak jinak, v těchto případech – Cirrat. Pokud si vzpomínáte na předchozí řetězení a citrusovou alergii, tohle bude hodně podobné. Nebo aspoň trochu.

Takže, co obnáší Liebster Blog Award:
1. Vykecat o sobě deset hovadin. Nebo pravd, ono to občas vyjde nastejno.
2. Hluboce se zamyslet (ale ne zase až tak hluboce, nějaký alkohol by měl v domě zůstat pro strýčka Příhodu). Přestat chrápat. Sesumírovat odpovědi na ty otázky, co vám hodil váš kamarád (nebo nepřítel, občas to nejde odlišit) na krk. Přestat proklínat kamaráda. Odpovědi přepsat a zkrátit. A publikovat.
3. Znovu se hluboce zamyslet. Tentokrát nad tím, jaké klepy a detaily je dobré zjistit, získat a vytřískat.
4. Z obětní listiny přátel vybrat pět entit, kterým se nová desítka hodí na krk.
5. Dát jim o tom vědět. Pokračování textu Liebst… zkrátka desítka

Čas mi očividně vyhlásil válku

Čas mi očividně vyhlásil válku. Jinak si to nedovedu vysvětlit. Nejen, že se žene kolem a ani nepočká. Teď selhalo i načasování publikace, takže jsem poslední dva texty musela protlačit ven až teď, místo aby se objevily samy už včera večer, zatímco jsem se bavila v kině. No co, poučení pro příště je jasné. Nekřečkovat!