Nové závislosti

Představte si statek v malé vesnici, utopené kdesi mezi poli a lesy. Zabydlete okolní pozemky hromadou drůbeže, koz, ovcí, třemi koňmi a báječnou rodinou. Součástí té rodiny mějte svou stejně akční kamarádku Ginny. A buďte tak dobrými kamarádkami, abyste u ní trávily každý rok svůj narozeninový týden.
Ano, přesně takhle začínají nové posedlosti.

Vyjmenovat, co všechno se dá dělat na dovolené a bez přístupu k vlastnímu webu*, by zabralo příliš mnoho času. Proto zmíním jen ty základní, které jsem loni na dovolené páchala: čtení, psaní pohledů, pletení, háčkování rokajlem – a předení a skaní.

Ne, není to překlep. Zatímco pro tkaní potřebujete už hotová vlákna, z nichž vytvoříte osnovu a útkem ji protkáváte, skaní je jiná čurina. Vezmete jednu upředenou nitku a druhou upředenou nitku – a spředete je dohromady, abyste dostali větší upředenou nitku. Té se pak říká logicky dvounitka. A někdy vezmete i tři nebo čtyři nitky, abyste měli troj či čtyřnitku.
Případně naopak jenom tu jednu upředenou, zato pořádně dlouhou jednonitku, a magickými gesty ji přinutíte stát se trojnitkou. Jakmile jste lepší čarodějka přadlena, neméně magickou cestou z jednonitky spácháte dvounitku.

Zní to, jako by tady přestávala fungovat jednoduchá aritmetika, což? Pokud vezmeme v úvahu výchozí stav odstavce, stále platí 1 + 1 = 2, případně 1 + 1 + 1 = 3. Jenže jak se může stát, že 1 + 0 = 2 nebo dokonce 3?

Právě to je na skaní to zábavné**.

Ovšem než se dostanete k téhle zábavné činnosti, provádíte jiné, neméně zajímavé kejkle.
Vezměte si ovci, ostříhejte ji nakrátko. Máte rouno: špinavé, plné lanolínu, potu, hlíny, trávy, semínek, větviček, chlupů a peříček, zkrátka všeho, v čem se ovce pohybovala, vyválela, nebo kde si ustlala. Tohle (pro citlivky velmi nechutné) cosi vezměte, vyperte několikrát ve vodě čisté i s přidaným čistidlem, nechejte uschnout, případně znovu vyperte. Samozřejmě v ruce a ve studené vodě, protože si nemůžete dovolit vláknům způsobit teplotní šok.

Ta-dá! Po několika dnech až týdnech v závislosti na tom, kolik času máte (ne, nenecháte rouno tak dlouho namočené ve vodě, samozřejmě!), dostanete kusy zcuchaného rouna, které už nesmrdí, obsahuje mnohem méně lanolinu než předtím a je dokonce smetanově bílé (pokud nebyla ovečka třeba zrzavá nebo hnědá). A co s tím? Učesat!

Naši předkové používali hřebínky, případně hromadu hřebíků probitých skrz dřevěnou desku. Kamarádka má naštěstí bubnovou česačku, což je soustava menšího a většího válce pokrytého jemnými drátky (stejnými, jaké můžete najít třeba na kartáčích pro kočky), takže stačí jen na jednom konci krmit česačku kusy rouna, točit klikou a vesele si povídat s kamarádkou, zatímco na velkém válci postupně přibývají vyčesaná dlouhá vlákna – ano, ta, která potřebujeme. Drobný bordýlek spolu se zbylými semínky, větvičkami a vším tím, co se ještě nevypralo, zůstane na malém válci nebo propadne dolů.

Zní to jednoduše, což? Nu, geniální věci už takové bývají. Nemít tak skvělou a hodnou kamarádku, nejspíš bych si česačku už pořizovala i domů. Takhle se mohu těšit na své další narozeniny, až se postavím ke stolu a zatočím si klikou.

Vraťme se ale k předení. Máme vyčesanou vlnu, připomínající vous kouzelného dědečka nebo našlehané obláčky. Je toho hodně, ale ani zdaleka to nepřipomíná vlákno, ze kterého se dá cokoliv uplést nebo utkat! Tady přichází ke slovu těžkotonážní magie (máte-li kolovrátek) nebo naopak lehkotonážní, tedy vřetánko. Zatímco z kolovrátku jsem měla respekt – přeci jen to zavánělo vyšší dívčí i na mne – vřetánko znělo a působilo tak nějak neškodně. Vždyť jde jen o tyčku s kotoučkem dole a háčkem nahoře! Co by se mohlo přihodit?

No…

Předení - začátky
Legenda: 1 – vůbec první upředené vlákno, práce z letní dovolené a na vřetánku. 2 – první klubíčko upředené na kolovrátku pod dohledem a s malou dopomocí, vlákno seskané z dvou nitek. 3 – další den jsem už byla sama; klubíčko je sice menší, ale seskané z trojnitky (a ano, upředené jsem měla jen jedno vlákno). 4 – už domácí výroba na zapůjčeném vřetánku (je vidět vzadu za prvním přadenem), jednonitka seskaná do dvounitky. 5 – momentální kousek práce. To, co téměř nevidíte, že se táhne od vřetánka k česanci, je aktuální tloušťka předené nitky.

Přihodit se toho může opravdu hodně – od totálnímu propadnutí kouzlu předení, přes různé trable a šmodrchy s přízí či rounem až k nastolení zajímavé otázky. Co když budu potřebovat hrubší přízi?

To je totiž docela problém, aspoň u mne. Buď je to volbou rouna (roun; od té doby jsem si pořídila pár dalších česanců a všechny dopadají přibližně stejně… tence), nebo jsem už tak degenerovaná titěrnou prací s rokajlem a výšivkou, že zkrátka hrubé vlákno neupředu.

Ovšem každý problém má své řešení. Tím mým se ukázala být jiná kamarádka (zdravím, Arengo!): většinou si píšeme kvůli tvůrčímu psaní a článkům pro Triumvirát, nebo abychom se domluvily, kdy se k ní zase zastavím na kávu a pokec. Jenže tuhle v zimě napsala, že bude objednávat příze a zda bych se nechtěla přidat.

Vzhledem k tomu, že páchám nepravidelné nálety na naši galanterii a dobře vím, jak velkou přirážku mají na každém klubíčku, nerozmýšlela jsem se ani okamžik. To se hodí tahle úžasná duhová příze, tamto klubíčko nemohu v obchodě nechat, tu barvu jsem si okamžitě zamilovala, tohle mi dochází a tamto chci vyzkoušet, tohle přadeno se hodí na můj nový exkluzivní šál a…

Zkrátka a dobře letošní zima vůbec nepřála šperkům, rokajlu a psaní. Zato jehlice měly pré a prostřední šuple pod postelí se téměř nedá zavřít (i když za to spíš mohou ty dva plédy, kterými jsem sáčky s přízemi překryla). Dřívější háčkovací záchvat, co se odehrál před lety, měl aspoň výhodu v mnohem menších klubíčkách a vláknech; co se mi v kordonetu vejde do jedné krabice od salátu, to ve vlně a akrylu jaksi zabere mnohem víc místa.

Ale nestěžuji si. A maminka, Dráče a Cirrat si zatím taky nestěžovaly.


 

* Pravdou ovšem je, že i kdyby Hnízdo fungovalo bezchybně a já byla schopna psát třeba článek denně, stejně bych téhle částečné závislosti propadla. Protože předení je zkrátka uklidňující a příjemné odreagování. A podobá se magii.

** Možná jediné zábavné. Zatímco z česance při předení tvoříte nitku a pácháte skvělou magii, při skaní „jen“ stáčíte dvě a více už hotových nitek, hlídáte rychlost vřetánka, napětí nitek a další otravné věci. A v případě, že máte turecké vřetánko, tvoříte ty legrační klubíčka, co mám na fotce.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *